Vítám vás na své cestě ...

Znovu v tanci a pohybu od 13.5.2020 

sleduj sekci Tvorba           

Každý vztah je výzva k sebereflexi

Ať si to připustíme nebo ne, pravda je taková, že každý vztah, je pro nás výzva k sebereflexi, k sebepoznání a ujasnění si vlastních hranic. Nepoznáme to hned, protože nazačátku se srdce otevřou a oba jsme láskou. Přejeme si aby to tak zůstalo napořád ... a ono může, pokud si uchráníme své vlastní hranice navzdory zamilovanosti a zůstaneme ve vztahu přítomní. Pro někoho těžká práce, pro někoho samozřejmost. Záleží kolik citu a empatie do vztahu dáváme. Křehcí romantici to mají nejtěžší, protože se do vztahu "položí a rozplynou".

Fáze probuzení nás na chvíli vezme na centrifugu

V každém vztahu přijde čas, kdy se začneme probouzet z euforie a poznávat realitu. Pokud jsme oba ve vztahu přítomní a žijeme pouze tento vztah bez "zadních vrátek" pak máme krásnou příležitost ladit nejen vztah, ale i sebe. Oba dáváme do vztahu stejnou energii, toleranci, důvěru a napojení. Postupně pojmenováváme své hranice a druhý je přijímá. Pokud je ale investice do vztahu nevyvážená, jeden z nás se dřív nebo později vydá a prozře. Začne se točit na centrifuze kdy zažívá stavy beztíže a štěstí a pak se propadá do stresu a apatie. Najít znova rovnováhu není vůbec snadné. Často se stává, že člověk, který jde vztahu víc naproti, dává impulzi k rozvoji a vztah posunuje se vydá rychleji než ten, kdo ve vztahu jenom je a čeká. Temperamentní člověk čekat nedokáže, potřebuje progresi a posun a naopak laxní člověk vyčkává, nepotřebuje vztah tolik posunovat a rozvíjet. Ale co s tím?

Chraňme samy sebe  

Důležité je v takových prozřeních neztrácet sebe. Vrátit se do své podstaty, která se možná až příliš vztahu přizpůsobila a podívat se na to, co mi partner svým Já přináší a jestli je opravdu se mnou. Jestli jeho energie neplyne jiným směrem. Může se totiž i stát, že laxní partner je přehlcený požadavky a nároky na vztah druhým partnerem a začne se zachytávat u lidí, kteří mu v minulosti rozumněli. Tím se ukotvuje ve svém správném nastavení a zároveň necítí potřebu ve vztahu pracovat a objevovat další možnosti rozvoje své vlastní bytosti.  Přitom to nejkrásnější, co si partneři mohou předávat je růst do vlastní celistvosti.

Bez komunikace to nejde

Atˇ vztah prochází čímkoliv, nejdůležitější je komunikace a otevřenost. Nemusím s partnerem souhlasit, můžu mít jiný názor, ale pokud o vztah opravdu stojím, komunikuju. Zajímám se o to, jak se partner cítí a jak můžu přispět svým vlastní Já k harmonii, aniž bych začal ztrácet sám sebe. V komunikaci je podstatou tomu druhému porozumnět, pochopit, sdílet svůj postoj a na základě toho sám vnitřně posunovat. Pokud jeden z partnerů odmítá komunikovat a nejsme telepaté, ocitáme se ve slepé uličce. Jeden z partnerů dřív nebo později ztratí chuť se o komunikaci pokoušet a odejde. Druhý partner, který se nenaučil komunikovat zůstává opuštěný a překvapený než mu život přivede dalšího partnera, který ho bude opět učit komunikaci. 

Vesmír ví, že víme ...

Ano, vesmír je moudrý a ví, že v sobě obsahujeme všechno, jen jsme cestou něco zapomněli. A tak nám přináší zrcadla ve formě jiných bytostí, abychom se znovu rozpomněli a byli zase celiství. Jedině tak máme nevyčerpatelné možnosti čerpat ze sebe a ne z druhých a přitahovat k sobě stejně vyzrálé lidi. Člověk potřebuje společenství, protože sám sebe projektuje a nachází pouze skrze druhého člověka. A proto se nám spousta situací a bolestí v životě neustále opakuje dokud to nepochopíme.